Chvíli jsem stál u svýho okna

Chvíli jsem stál u svýho okna a pozoroval jak se stmívá. Může to znít sebevíc teple, ale zas jsem si uvědomil, že čas, kterej máme je omezenej. Měli bychom si vážit každý minuty svýho života, žít ho naplno i když ten život není třeba úplně ideální nebo správnej podle nějakých konvencí, zásad společnosti nebo čehokoliv.

Srát na správnost.

Pro mě je v životě důležitý dělat věci tak, jak je cejtim sám a i přes masy ovcí a manipulátorů bejt svým způsobem nezávislej. Všechno v tomhle světě je pomíjivý a musim si vychutnat každej moment, protože ten moment už se nemusí nutně opakovat. Všechno co je, jednou skončí.

A co je potom? Vy to víte?