Pavel Dobrovský (36) je editorem časopisu ABC, kmenový redaktor časopisu Level, serveru Games.cz a stál u zrodu zpravodajství iDnes. Vedle publicistické činnosti rád cestuje po Africe a jiných kontinentech.
• Při googlování vašeho jména mi vyhledávač zobrazil nickname „Luke“. Jak se někdo, se jménem Pavel Dobrovský, dostane k takové přezdívce?
Když mi bylo asi 7 let, zhlédl jsem ságu Hvězdné Války, tehdy na VHS kazetách propašovaných z Kuvajtu. Vůbec jsem nerozuměl mluvenému slovu a jediné, co jsem chápal, bylo, že se hlavnímu hrdinovi říká právě Luke. To se mi zalíbilo a začal jsem si tak říkat. Mělo to spojitost i s videohrami. V osmdesátých letech se hrály hry na 8 bitových počítačích. Když člověk dosáhl určitého skóre, mohl svůj nickname zapsat do tabulky vítězů. Tehdy tam byla pozice jen pro 3 písmena a přezdívka „LUK“ byla pro mě perfektní. Až zpětně, když jsem se naučil pořádně anglicky, jsem si uvědomil, že to vlastně není moc originální a na světě existuje několik desítek miliónů lidí, kteří se doopravdy jmenují Luke. Takže trošku zklamání (smích).
• Zmínil jste Hvězdné války. Jak se těšíte na novou epizodu, jak bude vypadat a jak zpětně vidíte první trilogii a tu nadcházející?
Osobně si myslím, že stejně jako se J. J. Abramsovi (režisér) nepovedl Star Trek, tak se mu nepovede ani další díl Star Wars (smích). Rozhodně mám nejraději časově starší trilogii , tedy díl 4, 5 a 6. Nová trilogie mě tolik nevzala. Určitou naději vidím v tom, že Abrams má obrovský rozpočet a vášeň pro praktické efekty, kdy téměř vůbec nepoužívá digitální triky. Díky tomu možná film chytne autentičnost první trilogie. Nechám se překvapit.
• Mimo to, že tedy milujete žánr sci-fi a technické věci, jste velký cestovatel a výletník, co si tedy pod pojmem „cestování“ vybavíte?
Cestování je pro mě neustálé překvapování sebe samého z toho, jak skutečně vypadá svět. Necestuji s cestovními společnostmi. Cestuji s batohem a nejlepším způsobem dopravy je pro mne stopování. Díky tomu se dostávám přímo k lidem. Hrozně rád si s nimi povídám a zjišťuji jejich názory na svět. Dá se říci, že je to snaha o pochopení cizí kultury nebo mentality, to je pro mě neskutečně cenné a přínosné v pochopení reality. Když dojedu zpět domů, do České republiky, a z médií se na mě valí jedna informace za druhou, mohu si vytvořit vlastní nezaujatý pohled.
• Jaké destinace jste navštívil? Největší překvapení a naopak největší zklamání na cestách?
Navštívil jsem všechny země východního pobřeží Afriky, procestoval Střední Asii, Blízký Východ, Severní Ameriku a samozřejmě i Evropu. Nejvíce mě překvapilo to, že lidé jsou všude hodní. Nikde se nestane to, že by vám někdo nepomohl, pakliže tomu nedáte nějakou příčinu.
Největším zklamáním pro mě osobně zůstávají české ambasády, které zaměstnávají naprosto neochotné lidi. Byli to lidé, kteří sedí ve svém betonovém sídle v dané zemi a bojí se světa kolem sebe.
• Dá se říci, že utíkáte od všední české reality pryč?
Pro mě je to hlavně o tom objevování. O poznávání nových věcí, zvyklostí a kultur. Jde mi o to dotknout se těch věcí na vlastní kůži. V cestování si člověk kolikrát říká, že musí vypadnout od problémů, které tady má. Nefunguje to. Na svých toulkách jsem zjistil, že veškeré problémy si člověk nosí sám v sobě a ať už vycestuje kamkoliv, problémy tam jedou s ním. Když se vrátí, problémy za ním přijdou, a když se usadí někde daleko, problémy stejně vyplavou ven. Je dobré si zamést práh, předtím než někam vycestujete, abyste měli na poznávání světa čistou hlavu.
• Určitě jste poznal při cestování mnoho druhů náboženství, lidského přesvědčení nebo filozofie. Která víra vás zaujala nejvíce?
Mě zaujalo například to, že islám, který je popisován, jako agresivní náboženství je z mé zkušenosti naprosto v pořádku. Muslimové se řídí určitými zásadami, ale rozhodně nejsou problematičtí nebo konfliktní. Vřele doporučuji všem přečíst si Korán, když už je to tak aktuální téma. Korán je podobně mírumilovná kniha, jako Bible. Doporučuji lidem se o to zajímat, aby nepodlehli masovým hysteriím a mediálním bublinám.
• Cestujete naprosto sám?
Často cestuji sám. Někdy jsem cestoval i s přítelkyněmi, teď už bývalými (smích). Když je chlap se ženou někde v cizí zemi tři měsíce, prověří to kvalitu vztahu. Ocitnete se v prekérních momentech, poznáte se v kritických a svízelných situacích. Určitě doporučuji ztvrdit vztah společnou cestou do některé rozvojové nebo zaostalejší země (smích).
• Chystáte se někdy usadit?
Aktuálně jsem ve fázi, kdy to vypadá velice nadějně. Myslím si, že to moje cestování neohrozí. Vše se dá skloubit dohromady. Mám několik známých, kteří například s tříročním dítětem odjeli do Indie na několik měsíců. Na druhou stranu si říkám, že až to dítě přijde, bude to dobrodružství samo o sobě a možná mi to cestování zcela vynahradí.
• Existuje nějaké Vaše životní motto, kterým se řídíte? Něco, co byste doporučil ostatním?
Když jdete peklem, tak se nezastavujte. To řekl Winston Churchill. Tím se řídím, jak v cestování, tak i v běžném životě. Nikdy se nezačít litovat a nikdy nespadnout do sebeobviňování. Když člověk udělá nějakou chybu nebo prochází nepříjemným obdobím, měl by mít hlavu vztyčenou a věřit hlavně sám sobě. Ono to vždycky dobře dopadne.
Pavel Dobrovský
Editor časopisu Level, Games.cz a ABC
www.flickr.com/photos/lukecz/
www.linkedin.com/in/lukecz
www.twitter.com/ashnobe
Žádné komentáře:
Okomentovat